Před rokem se zúčastnili soutěže o podobu Vítězného náměstí v Praze. Letos se do Prahy vrátili, aby se – kromě úspěšné přednášky v CAMPu – mrkli na jiné náměstí na levém břehu Vltavy. Tentokrát ale Mandaworks nesoutěžili, jen předávali své hravé know-how studentům vysoké školy ARCHIP.
Kdo vůbec jsou švédští Mandaworks? Nejen architektonickou kancelář založili Martin Arfalk a Patrick Verhoeven před deseti lety. Jak sami říkají, nejsou jen krajináři, jen urbanisté nebo jen architekti. Jsou to hlavně experimentátoři, kteří si rádi hrají. Někdy jsou to – skrz svou představivost a nápaditost – vypravěči unikátních příběhů jednotlivých míst, jindy zase našeptávači, kteří nonšalantně ukážou, jak daný prostor nevypadá, ale jak by třeba vypadat mohl. Mají rádi optimistická a velká, avšak neokázalá urbanistická řešení, cpou přírodní prvky, kam můžou, a hlavně mají rádi vodu – od vesnických rybníčků až po širé přístavy orientálních měst.
Ačkoli je základnou kanceláře její rodná Skandinávie, své pevné místo už si Mandaworks našli i v Kanadě (mj. neobvyklým projektem na opětovné propojení spletité říční sítě Quebec City) nebo v Číně (kde např. vymysleli, jak by mělo vypadat celé panorama Šenženské zátoky). Jsou známí i Čechům – loni se zapojili do soutěže o novou podobu pražského Vítězného náměstí.
Zde předvedli, jak při tvorbě “zelené brány Prahy” využívají zeleň jako sjednocovací prvek, který znovu spojuje dopravními tahy roztříštěné náměstí. Stromy v tomto případě vytvořily mřížku, do které Mandaworks vsadili čtyři pevné, výrazné a hravé body sociální interakce: křiklavě oranžové hřiště, lavičkový objekt nebo pavilon, a trh. Za svůj návrh, který cílil především na přístupnost náměstí široké veřejnosti, získali druhé místo.
Martin Arfalk se do Prahy vrátil na začátku září na pozvání rektorky ARCHIPu, Reginy Loukotové. Původně měl jen obohatit přednáškový cyklus o severské architektuře v CAMPu, který právě ARCHIP spolupořádá. Nakonec se ale jak Arfalk, tak jeho česká kolegyně Kateřina Vondrová zdrželi tři dny a přenesli alespoň záblesk svých znalostí na studenty ARCHIPu – a to Workshopem, jehož tématem bylo (jak jinak než) náměstí.
Ortenovo náměstí svou velikostí dosahuje jen zlomku obvyklých projektů Mandaworks. I přesto bylo použito jako “trenažér” pro studenty architektury, kteří se měli zaměřit na příběh náměstí a následně jej odvyprávět ve formě krajinářského řešení. “Nešlo nám o to, aby studenti vytvořili památník Jiřímu Ortenovi nebo navrhli co nejhezčí novou podobu náměstí,” vysvětluje Arfalk. “Chtěli jsme, aby se studenti inspirovali příběhem a historií tohoto místa, a vymysleli, jak je v rostoru co nejzajímavěji otisknout.” Jako příklad dával třeba řešení Place de Montréalaises, které Mandaworks vypracovali pro kanadské město Montréal a jemně v něm reflektovali odkaz montréalských žen.
Studenti pak přicházeli s neotřelými řešeními, která si hrají s povrchovou úpravou, zelení i sférami, na které by mohlo být trojúhelníkové náměstí rozděleno. A kdo ví, až se zase bude v Praze vyhlašovat soutěž o urbanistické řešení velkých náměstí, třeba budou mít Mandaworks
konkurenci právě v absolventech ARCHIPu.
