Pohodlné století je celovečerní dokumentární film v produkci Studia Petrohrad s plánovaným termínem dokončení v prosinci roku 2020, který pojednává o osudech plzeňských bytových interiérů od architekta Adolfa Loose. Film je zajímavý především technikou natáčených projekcí, které v této míře nebylo pravděpodobně v rámci dokumentárního žánru zatím využito.
“Na začátku jsme měli k dispozici pouze omezené množství archivních materiálů a v hlavě myšlenku natočit film klasickým způsobem v rámci daného žánru bez využití postprodukce, ale zároveň co možná nejzajímavějším a nejohleduplnějším způsobem k Loosovu dílu. Vyprávění pomocí videomappingu, který skvěle funguje právě v prostředí Loosových interiérů, kde světlo zvýrazňuje struktury použitých materiálů nebo se od nich nepředvídatelně odráží, bylo ideálním řešením. Protože jsme se ale nemohli opřít o žádný existující model, museli jsme sami vyvinout a zdokonalit celý proces: příprava podkladů-projekce-natáčení, což nám trvalo téměř dva roky. Nyní pracujeme na scénáři a pokoušíme se zajistit financování výroby filmu,“ vyjádřil se Petr Polák, kreativní producent filmu a tvůrce námětu.
A jakou vizi měl Jaroslav Kratochvíl, režisér a spoluautor scénáře? Pohodlné století je portrétem dvacátého století tak, jak prošlo pěti plzeňskými interiéry od architekta Adolfa Loose. Tyto nedávno znovuobjevené památníky životního stylu pěti bohatých židovských rodin jsou jevištěm, na kterém se odehrávají banální i klíčové okamžiky v životě jednotlivců i celé střední Evropy. Film nevykročí ze stěn interiérů a ty se mu naopak stanou plátnem, na kterém se znovuobjeví stíny minulých sta let. Byl to ostatně právě Adolf Loos, kdo tvrdil, že lidé mají žít ve svých praktických bytech a dění okolo je nemá rozptylovat. Čekal, že nové století bude především pohodlné. Ale ono nebylo.
Film představuje naši minulost skrze skutečné epizody ze života lidí, jenž obývali tyto interiéry. Jednotlivé soukromé momenty reprezentují historické okamžiky viděné optikou jejich bytů. Film minulost oživuje pomocí videomappingu. Loosovy interiéry pojímá jako plátno znovuožívající projekcemi scén, které se v nich udály od dvacátých let do současnosti. Siluety postav, symboly a práce s obrazností jsou projekcí života obyvatel. Rodiny a režimy se střídají a každý sebou do bytu něco přinese, čím to minulé zakryje.
Uvidíme dvacáté století očima interiérů pojmenovaných po svých majitelích. Byt Jana a Jany Brummelových, byt Josefa a Štěpánky Voglových, byt Viléma a Trudy Krausových, byt Huga a Heleny Semlerových a byt Oskara a Jany Semlerových. Ke každému z nich je přiřazen jeden vypravěč s rozpoznatelným hlasem, komentáře jsou načteny různým stylem. Přecházíme z jednoho bytu do druhého, jednotlivé epizody se střídají, vzájemně se doplňují, navazují na sebe či vzájemně kontrastují a vytváří tak dějinný proud lokálního mikrokosmu.
Uvedení filmu, jehož vývoj byl podpořen státním Fondem kinematografie, účastnil se večeru Kinedok, byl vybrán do pojektu ExOriente 2019, je plánováno na prosinec roku 2020 u příležitosti výročí 150 let od narození architekta Adolfa Loose v rámci plzeňské předpremiéry. Cílem tvůrců je premiéra filmu na výrazném mezinárodním festivalu a včlenění fragmentů z filmu do existujících či nově vznikajících expozic v Loosových interiérech, aby tak trvale odkazovaly na principy Loosova myšlení a lidi, kteří v interiérech žili a pracovali. Film vznikne v české, anglické a německé verzi, bez titulků.
