Jako odkaz na bývalou stopu cyklistického stadionu a zároveň znak dynamiky původní sportovní náplně tohoto místa autoři původní tvar cyklistického oválu ponechali a povýšili ho na pomyslnou hranici mezi „pohybem a klidem“, mezi „městem a přírodou“ a mezi „kontaktem a intimitou“.
JÁMA je výsledkem architektonické soutěže. Předmětem soutěže byl návrh veřejného prostoru s funkcemi sportu, rekreace, volnočasových aktivit a městské zeleně, který přispěje k vyšší kvalitě prostředí a života v lokalitě. Vyhlašovatelem soutěže byla městská část Nové Mesto, která v této souvislosti zorganizovala během dvou let sérii veřejných setkání s obyvateli, s představiteli místních organizací, podnikatelského sektoru a odborníky. Sesbírané podněty se staly podklady pro soutěž.
Širší vztahy
Areál Tehelné pole je situován v širším centru Bratislavy. Je charakteristický silně zastoupenou sportovní a rekreační funkcí, nachází se v dobré dostupnosti Križnou a Vajnorskou městskou třídou. Výjimečná je dostupná vzdálenost ze Starého Mesta, cca 15 minut.
V současnosti se oblast Tehelné pole vyznačuje spíše vnitroblokovou zelení, která často není veřejně přístupná. Ostatní formy zeleně mají spíše „ivelný charakter. Naším záměrem bylo vytvořit kvalitní veřejný prostor – městský park, který by rozšířil síť stávajících parků v městské části Nové Mesto a doplnil „sportovní areály“ v lokalitě Tehelné pole o rekreační a odpočinkové aktivity. Cílem bylo pracovat s výškovým převýšením, které je v tomto případě dáno, a povýšit ho na ústřední motiv.
Vlastní řešení
Požadované funkce jsme rozložili do aktivních „spotů“ s vyhlídkovými moly orientovanými do parku se vzájemným vizuálním kontaktem. Samotná mola jsou přímým odkazem na funkce, které byly v daném areálu. Vznikly tak nerušené spoty s klidovými výhledy orientovanými na zeleň a park. Horní úroveň parku je charakteristická jako otevřená, více zpevněná, pravidelná a vzdušná. Naopak spodní úroveň je spíše intimní, divoká a nepravidelná. Tento přístup se odrazil i ve formování zeleně. Horní úroveň působí spíše městským charakterem na rozdíl od spodní živelné parkové vegetace, což se projevilo i v hustotě zeleně a poměru zpevněných a zatravněných ploch, v atmosféře osvětlení i výběru městského mobiliáře. Koncepční řešení umožňuje přirozeně zacházet se srážkovými vodami, když z horní části budou přirozeně odváděny do JÁMY s okrasným „jezírkem“ – retenční nádrží. Koncepce dvouúrovňového parku samozřejmě počítá i s bezbariérovým přístupem pro imobilní, který je řešen betonovou rampou u stávajícího objektu.
Zmíněné řešení přináší možnost čitelné segregace aktivní a klidové zóny. Veřejný prostor je rozdělen z hlediska hierarchie na horní a dolní. V horním převažují aktivity orientované na mladé lidi, rodiny s dětmi a aktivní sportovce – městský parter. Jednotlivé aktivity jsou rozděleny do několika zón, přičemž každý sektor má jiný charakter, dynamiku, koncentraci lidí. Dolní prostor parku je typický bohatou vzrostlou zelení se zelenými plochami, plní funkci klidového prostoru zaměřeného na procházky, odpočinek na lavičkách, relaxaci u jezírka či v trávě.
Management srážkových vod
Navrhovaný park v celé míře řeší problematiku managementu vod v krajině. Všechnu dešťovou povrchovou vodu ze zpevněných, ale i ze zelených ploch sbírá systémem drenážních trubek do nově vybudovaného jezera. Z hlediska povrchových úprav se snažíme minimalizovat zpevněné plochy a naopak využíváme plochy přírodní, jako jsou travnaté plochy a plochy z vodopropustných materiálů. Všechna sesbíraná voda se v jezeře přirozeně oteplí a následně je zavlažovacím systémem transportována na plochy zeleně.
Voda je čerpána čerpadly z povrchu jezera, čímž se zabezpečí zdroj ohřáté vody, která bude též vykazovat lepší hodnoty pH. Interiér parku je osázen „zapojenými“ skupinami stromů, které svými kořeny přirozeně zachytávají vodu. Koruny vysázených stromů budou vytvářet stín, který zabezpečí pomalejší vysušování půdy. Centrální plochy parku jsou zatravněny parkovou a luční směsí. Okrajové partie parku, ale i svahy, jsou osázeny bylinnými a travnatými porosty.
Mikroklima a biodiverzita
Park JÁMA kromě rekreační, sportovní, společenské a architektonicky estetické funkce sehrává zásadní funkci v mikroklimatu městské zástavby tohoto místa.
Park je osázen stromy, keři a trávníky, které přirozeně ochlazují a zvlhčují ovzduší. Stromová zeleň, ale i trávníky zachytávají a pohlcují prachové částice a emise. Nově vytvořené jezero svým odparem zvyšuje vlhkost ovzduší. Vítr je díky korunám vzrostlých stromů eliminován na minimum.
Koncept parku uvažuje s využitím všech možných architektonických, technických a biotechnologických řešení na podporu biodiverzity v krajině. Založily se biotopy, které mají přirozenou schopnost samoregulace a udržitelnosti. Jezero jako lokální biotop je vysázeno hygrofyty a hydrofyty a jsou do něj nasazeny ryby, případně jiní živočichové. Předpokládá se, že procesem sukcese v blízké buducnosti se přirozeně etablují v ekosystému i další živočichové a rostliny. Po okraji chodníků v okrajových částech parku jsou vysázeny „zapojené“ skupiny stromů v hustém „zapojení“ především autochtonních a rychle rostoucích druhů.
Obsah a komunity
Park poskytuje svou funkční náplní, polohou a charakterem příležitosti pro různorodé aktivity a možnosti trávení volného času pro široku veřejnost.
V horní – městské části parku se nachází „inlineová“ dráha, multifunkční hřiště, tenisové kurty, servisní objekt s prostory pro kavárnu, s amfiteátrem v atriu a vyhlídkovým boxem. V dolní – přírodní části se nacházejí „parkúrová“ a „crossfitová“ hřiště, běžecká dráha a v jednotlivých „zelených kruzích“ prostor pro další odpočinkové, pohybové či kulturní aktivity. Prostor parku je ideálním místem pro setkávání a realizování se různých komunit.
park JÁMA
Místo: Tehelné pole, Bratislava Nové Mesto
Investor: MČ Nové Mesto, Bratislava
Autoři: Martin Berežný, Katarína Fejo-Boháčová, Daniel Šubín
Krajinný architekt: Eugen Lipka
Generální dodavatel: OMOSS, s. r. o.
Plocha pozemku: 17655 m2
Zastavěná plocha: 433 m2
Užitná plocha: 246 m2
Náklady: 1,65 mil. eur bez DPH
Realizace: 2017
Foto: Matej Kováč
