Objekty divadel v Jindřichově Hradci a Českých Budějovicích, originální řešení umístění Národní knihovny v Praze, drobné zásahy do krajiny Libavska, zamyšlení se nad řešením smršťování měst (tzv. shrinking cities) na příkladu Děčína nebo návrh prostoru pro virtuální realitu s přesahem mimo obor architektury – taková byla témata diplomových prací finalistů 20. ročníku Přehlídky diplomových prací. Tu každoročně pořádá Česká komora architektů se záměrem porovnávat úroveň kvality studia na vysokých školách architektury a příbuzných oborů. V letošním ročníku se o ocenění ucházelo 78 diplomantů. Vítězem se stal Matěj Šebek s návrhem Nového divadla pro Jindřichův Hradec obhájeným na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického v Praze. Jeho práci vedli Tomáš Novotný, Tomáš Zmek a Jakub Koňata.
Práce hodnotila odborná porota v čele s předsedou Davidem Mateáskem. Dalšími členy byli architekti David Jiránek, Eva Kováříková a Jan Mléčka a historička umění a teoretička Martina Mertová. Porotci posuzovali především architektonickou kvalitu předložených prací. „Porotci ocenili široké spektrum jak zadání, tak odpovědí v podobě prezentovaných prací,“ přiblížil předseda poroty David Mateásko v závěrečné zprávě a doplnil: „Svědčí o tom, že pojetí architektury, tak jak ji česká architektonická učiliště formují, je oblast s otevřenými hranicemi a často pozoruhodnými přesahy.“
Co se týče témat, porota konstatovala, že „v pracích studentů se protínaly úkoly z oblasti urbanismu, navrhování a rekonstrukcí staveb, krajinářské tvorby, ale i konceptuálního přístupu či virtuální reality, napříč pak rezonovala témata ekologie nebo recyklace.“ Především u prací, které postoupily do finálového kola posuzování, se porotci shodli, že „byla radost je do detailu studovat.“ Na druhou stranu ale zmínili, že velké množství prací opustilo první a druhý stupeň hodnocení z důvodu absence některého z kroků, který je v tvůrčím architektonickém procesu nezbytný. „Analýza situace, zúžení na podstatné, zdůvodnění svého rozhodnutí, schopnost sumarizace, to všechno jsou fáze projektu, které sice možná provázely výsledná řešení, ale chybí-li ve finální prezentaci, student se automaticky ochuzuje o možnost postoupit do finále,“ upozornili porotci.
První cenu získal absolvent Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze Matěj Šebek za projekt Nové divadlo pro Jindřichův Hradec. Pod vedením Tomáše Novotného, Tomáše Zmeka a Jakuba Koňaty navrhnul nové městské divadlo ve znehodnocené zahradě bývalého františkánského kláštera v Jindřichově Hradci. Autor uvedl, že jeho snahou bylo „moderovat kontakt s klášterem a aktivovat jeho zahradu.“ Porota ohodnotila, že návrh nového divadla pro Jindřichův Hradec „představuje kultivovaně, s citem pro genius loci a velmi kreativně zvládnuté zadání.“ Ocenila „schopnost autora uvažovat o architektuře i z pohledu účelu takové stavby, tedy z pohledu návštěvy divadelní budovy a divadelního zážitku, který má do lidského života přinášet emocionální, citové a myšlenkové obohacení. Promyšlený architektonický a divadelní scénář tohoto návrhu je schopen takové prožitky iniciovat.“ Nejvyšší ocenění si Matěj Šebek vysloužil podle porotců za „kultivované grafické zpracování a způsob prezentace, promyšlený architektonický a divadelní scénář a inspirativní práce s geniem loci zahrady.“ Vítězný projekt získal finanční odměnu ve výši 25 000 Kč.
Druhou cenou byla oceněna Lenka Levíčková za práci Národní knihovna zpracovanou pod vedením Michala Kuzemenského na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Podle poroty autorka reagovala na zjitřené debaty o podobě a ideálním umístění Národní knihovny „originálním řešením fiktivní recyklace existujícího urbánního celku,“ když navrhla přestavbu stávajícího hotelu Hilton. Porotci ocenili, že „autorka vnímá, že současná Praha potřebuje překódovat a odvážně tak mění funkci jedné stavby s cílem „mobilizovat a vyčistit“ její okolí. Projekt je
tak kvalitním příspěvkem do diskusí jak o budoucnosti pražských nábřeží, tak o smysluplnosti a umisťování nových veřejných staveb.“ Oceněný projekt získal finanční odměnu ve výši 15 000 Kč.
Třetí pozici udělila porota absolventce Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Marii Štefanové za projekt Atlas prázdna. Pod vedením Romana Brychty navrhla průvodce po prázdné krajině na Libavsku. Porota práci charakterizovala jako „asi dvě stě čtyřicet míst prázdné krajiny okolo Libavska navlečených na tenké červené linii.“ Oceněný projekt získal finanční odměnu ve výši 10 000 Kč.
Porota udělila také čestné uznání – Adamu Novotníkovi, absolventovi Fakulty architektury ČVUT v Praze za práci Virtuální akademie vedenou Milošem Floriánem a Lukášem Kurillou. Porotu zaujal výběr tématu práce, která řeší návrh prostoru pro virtuální realitu s přesahem mimo obor architektury. Diplomant v práci navrhuje a následně virtuálně prezentuje prostor s vloženými mnemotechnickými pomůckami ve snaze zjistit, zda jím vytvořený prostor povede k větší schopnosti člověka zapamatovat si stanovené podněty. Porota uznání udělila za „zájem a schopnost posouvat hranice myšlení ve stále se vyvíjejícím oboru virtuální reality.“
Zvláštní cenou Českých center ohodnotila porota Matěje Čunáta z Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Jeho diplomová práce Děčín 2070 – Vize pro Shrinking city se věnovala aktuálnímu tématu rozvoje měst a sídel a jeho udržitelnosti. Podle poroty se autor pod vedením Jiřího Klokočky „snaží problematiku na příkladu města Děčína pojmenovat, vytvořit určitá témata a navrhnout konkrétní opatření v horizontu několika let či desetiletí.“ Oceněný projekt získal týdenní stáž v jednom z evropských Českých center.
Zvláštní cenu společnosti Cegra obdržela Andrea Šetinová za práci Vřídelní kolonáda Karlovy Vary. Absolventka Fakulty architektury ČVUT v Praze z ateliéru Borise Redčenkova podle poroty vypracovala kultivovaný návrh, který „citlivě doplňuje stávající urbanistickou strukturu zástavby v centrální části lázeňského města Karlovy Vary.“ Oceněný projekt získal licenci na použití softwaru ArchiCAD.
Zvláštní cenou společnosti Heluz byla oceněna Andrea Pernicová za projekt Karlínské nároží – městský nájemní dům. Absolventku Fakulty architektury ČVUT v Praze z ateliéru Michala Kuzemenského porota ocenila za „řešení, které přináší téma přiměřenosti práce v daném prostoru, schopnost vyrovnat se s respektem s existujícími objekty ohraničujícími proluku a potřebné vnímání stavby jako součásti většího celku městského bloku.“ Oceněný projekt získal cestu do Vídně na veletrh Bauen & Energie.
Zvláštní cenu společnosti Zumtobel obdržel Miroslav Chmel za práci Divadlo hudby. Absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze z ateliéru Jana Šépky navrhnul novou budovu divadla v Českých Budějovicích. Podle poroty autor „staví koncept novostavby divadla a jeho finální hmotu na kontrastu dvou základních principů. Zatímco společná platforma a parter domu jsou jasně tvarovány urbanistickou strukturou města, objem divadelních sálů vytváří výrazný výtvarný prvek ztvárňující provoz divadla.“ Oceněný projekt získal exkurzi do centrály Zumtobel Group v Dornbirnu včetně návštěvy výrobního závodu a showroomu.
Celorepublikové srovnávání je důležitým nástrojem pro zjišťování úrovně absolventů a umožňuje zpětnou vazbu jednotlivým školám. Samozřejmě je potřeba brát v potaz, nakolik je „vzorek“ – účastníci přehlídky, reprezentativní. Mezi oceněnými (a co se počtu týče,
tak i účastníky) opět dominovaly pražské školy – Fakulta architektury ČVUT v Praze a Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze. Jedinou výjimku tvořila práce absolventa Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Oproti předchozím ročníkům chybělo mezi finalisty zastoupení Akademie výtvarných umění v Praze. Porota letos ovšem upozornila i na problém „banálních zadání, slabých konceptů řešení a neuspokojivých finálních výstupů některých odevzdaných prací,“ což snižuje úroveň soutěže „z pohledu „přehlídky toho nejlepšího“ z českých architektonických škol.“ Přehlídka diplomových prací může naznačit také kvalitu konkrétních ateliérů – i letos viditelně uspěli diplomanti ze stejných ateliérů, jako v předchozích ročnících.
