Dům na kamenech

Resort Lázní Svatá Kateřina je obklopen hlubokými lesy. Pod korunami stromů, v mlází a mechu, se rozprostírají pole žulových kamenů rozmanitých tvarů a velikostí. Tato lokální danost byla s pokorou využita pro založení stavby nového pavilonu ajurvédské medicíny. Na poli kamenů povstává dřevěný pavilon. 

Významným urbanistickým prvkem areálu Resortu Svatá Kateřina je cesta od pramene sv. Kateřiny ke vzdálenějšímu pramenu sv. Markéty. V areálu lázeňského resortu má tato cesta podobu široké stromové aleje. Alej je součástí urbanistické kompozice, jejímž druhým, pomyslným ramenem je prodloužení příjezdové cesty do areálu, vrcholící v barokním kostelu svaté Kateřiny. Význam aleje potvrzují i stávající stavby Gymnazionu, Pavilionu a Garnizonu, které jsou k této určující ose shodně orientované. Nový pavilon se začleňuje do existující urbanistické situace podle stejných pravidel. Průčelí pavilonu je obráceno k hlavní ose, tj. k cestě spojující prameny sv. Kateřiny a sv. Markéty, a to ve stejném úhlu jako starší objekty. Ve shodě s obloukem cesty je hlavní průčelí ustoupeno, přechod mezi linií starších staveb a hlavním průčelím pavilonu vyrovnávají dvě postranní křídla. Nový pavilon a meditační zahrada jsou organicky propojeny cestami a pěšinami s okolním prostorem areálu.

Architektonické řešení

Prostorová koncepce pavilonu vychází z védské nauky vastu šastra, zejména z klíčového motivu středu. Vastu šastra říká: Každý dům má mít ve svém středu prázdný prostor, který je chápán jako Brahmastan – symbolický střed světa. Energie domu, stejně jako energie světa, vyvěrá z tohoto prázdného středu. Tato prostorová koncepce se podivuhodně prolíná se západní stavební tradicí – s atriovým uspořádáním řeckých a římských domů, s rajskými zahradami středověkých klášterních komplexů. Pavilon má tedy v souladu s východní i západní tradicí jasně určený střed – sál s bazénem. Tento symbolický i skutečný střed stavby je zasvěcen vodě – zdroji života.

Je-li základním motivem pavilonu střed, je prostorovým rozvinutím tohoto motivu architektonický řád, založený na rytmickém opakování jednoho konstrukčního principu. Z pravidelného pole kamenů vyrůstají dřevěné křížové sloupy a překlady, které prostupují celou stavbou. Konstrukce stavby zhmotňuje filozofickou myšlenku, že zdrojem klidu – vnitřního i vnějšího – je řád a pravidelnost. Konstrukční řešení rozvíjí poznatky moderní neurovědy, konkrétně poznatky o vlivu uspořádání prostoru na lidskou psychiku. Chaotický a neuspořádaný prostor vzbuzuje v těle stresovou reakci, a naopak upořádaný a jasně hierarchizovaný prostor zklidňuje. Pravidelné střídání sloupů a překladů při chůzi v pavilonu má tak návštěvníkovi navozovat pravidelné dýchání, uklidnění roztěkané mysli a koncentraci k jednomu prostorovému ohnisku, což jsou výhledy do okolní krajiny.

Materiál – spojení s místem

Kameny, které nesou celou stavbu pavilonu, pocházejí z blízkých lomů. Stejné kameny jsou po stovkách rozptýlené v okolních lesích. Pavilon se hlásí k myšlenkám architektů hnutí Arts&crafts (Baillie Scott, F. A. Voysey, raný Edwin Lutyens), že stavba má být pokud možno postavena z materiálů, které jsou pro určité místo nebo oblast typické. Žulové kameny spojují dřevěný pavilon se zemí, s konkrétním místem a okolní krajinou, podobně jako kořeny propojují kmen, větve a listy stromu s životodárnou půdou.

Tvar – světlo a stín

Přesah střechy umocňuje horizontální geometrii pavilonu. Praktickým záměrem je ochrana svislých dřevěných konstrukcí. Výtvarným záměrem je změkčení ostrého přechodu mezi světlem vnějšího prostředí a relaxačním prostorem galerie, kde odpočívají návštěvníci po masáži. Stejnou funkci má i textilní stínění vymyšlené, navržené a zhotovené speciálně pro tuto stavbu. Látka lokálně zastiňuje osluněné části fasády v kritických letních měsících a zároveň změkčuje světelnou atmosféru v prostorech.

Voda – země – prameny

Pavilon leží na hranici II. ochranného pásma podzemních vod. V blízkosti se nachází dva významné prameny. Vynesením prakticky celé hmoty pavilonu na kamenech, byly minimalizovány zásahy do stávajících hydrologických poměrů. Po obvodu stavby byl založen vsakovací průleh, který pojímá vodu, stékající za střechy. Aby bylo rozptýlení vody rovnoměrné, byla střecha ponechána bez okapních žlabů. Žlaby jsou osazeny pouze lokálně v místech, kudy procházejí návštěvníci. Voda tedy nerušeně stéká ze stavby na zem, kde se vsakuje, téměř na stejném místě, kam dopadla.

Konstrukční řešení

Konstrukční řešení pavilonu ajurvédské medicíny je definováno jednotným modulačním systémem. Plocha pavilonu je rozvržena dle základního modulu, čtverce o délce strany 3,75 m. Menší prostory v disposici vznikají dělením základního modulu.

Základ tvoří bodové pilíře ze solitérních žulových bloků. Založení bazénu a technického zázemí je provedeno průběžnými základovými pasy, základovou deskou a zděnými stěnami pod úrovní terénu. Žulové bloky byly vybrány z blízkých lomů, byly pečlivě přeměřeny a zakresleny jejich tvary, a následně zvolena vhodná pozice v modulační síti. Určujícími faktory pro umístění byla výška a „sochařská“ hodnota jednotlivých kamenů.

Na bodových a lineárních základech je založen ortogonální rastr podlahových trámů. Přechod mezi různými výškami vrcholů kamenů a rovinou podlahy byl vyřešen pomocí přechodových patek, vyrobených atypicky pro každý kámen zvlášť. Tato fáze stavby byla zajišťována geodetem, který průběžně proměřoval všechny kritické odchylky od požadované rovinnosti. Na podlahových trámech jsou založené sloupy ze spřažených lepených trámů ve tvaru kříže. Sloupy jsou vzájemně propojeny překlady pod úrovní střešní konstrukce. Nosná konstrukce – podlahové trámy, křížové sloupy a překlady – je v exteriéru i interiéru pohledová a tvoří spolu s kameny hlavní architektonický prvek stavby. Krov nad pavilonem, včetně vstupních portálů, tvoří sbíjené vazníky. Nosnou konstrukci a krov vyrobila a osadila firma Kasper CZ.

Skladby obvodového pláště a řešení souvisejících detailů bylo projektováno ve spolupráci s Ing. Františkem Vlachem, Ph.D., z VUT v Brně. Vzhledem k velkým rozdílům vnitřních teplot, daným teplotními požadavky jednotlivých provozů pavilonu a klimatickými podmínkami lokality, byly kritické úseky obvodového pláště řešeny optimálními skladbami, navrženými samostatně pro konkrétní specifické podmínky.

Pavilon ajurvédské medicíny

Místo: Resort sv. Kateřiny

Investor: Šém, s.r.o.

Autor: Jakub Tejkl / Architektura 1

Projekt: 2016

Realizace: 2017 (I. fáze) 2019 (II. Fáze)

Foto: Filip Šlapal