Již několik let dominuje mladé nastupující generaci evropských designérů dynamická tvorba Sabine Marcelis z Rotterdamu. Její práce získala obrovskou popularitu a se svým emocionálním minimalismem se tak pomalu stává novou hvězdou současného světového designu.
V Nizozemsku žijící designérka Sabine Marcelis vyrostla na Novém Zélandu. Ještě před tím, než začala studovat design na prestižní Design Academy v Eindhovenu, měla ambice stát se profesionální snowboardistkou. Nakonec však zvítězilo umění. Dnes provozuje své studio v Rotterdamu a její tvorba osciluje mezi užitým a volným výtvarným uměním. Patří k mladé generaci mezinárodně úspěšných holandských tvůrců, kteří využili slávy holandského designu ve světě i výsadního postavení zmíněné akademie. Marcelis dnes pravidelně vystavuje v zahraničí a spolupracuje s renomovanými galeriemi a výrobci. Aktuálně rozvíjí kontinuální spolupráci s bruselskou galerií Victor Hunt, kodaňskou galerií Etage Projects či architektonickým studiem OMA.
Typologie z prostředí užitého umění využívá designérka pro experimenty v rovině materiálové, optické i haptické. Její světelné objekty, připomínající často volné umělecké instalace ve stylu hvězd současného umění Olafura Eliassona nebo Jamese Turella, propojují vizuální charakter materiálů s působivými vlastnostmi prosvícení neonovými trubicemi či dalšími světelnými zdroji.
Marcelis se soustavně zabývá působením a šířením světla ve spojení s ostatními materiály. Na začátku své kariéry se před pár lety proslavila souborem senzuálních svítidel Voie, ve kterých vsazuje neonové trubice do bloků různě barevných polotransparentních pryskyřic. Kruhové neonové trubice protínají pryskyřici, která různými způsoby filtruje zdroj světla a rozkládá ho v poetickém barevném oparu. Jejich estetika dnes definuje současné trendy barevných kombinací a efektů gradientu, které se staly u mladé generace designérů velmi populárními. Kolekce vznikla nejdříve pro kodaňskou galerii Etage Projects a byla předlohou pro ještě velkorysejší sérii svítidel Dawn pro bruselskou galerii Victor Hunt.
Zájem o barvy, reflexe materiálů a metalické povrchy pokračuje také v jejích zrcadlech, ve kterých Sabine Marcelis pokrývá ploché sklo barevnými fóliemi. Tímto způsobem upravený materiál použila designérka i při spolupráci s legendární architektonickou kanceláří OMA Rema Kolhaase, se kterou vytvořila interiér butiku šperkařské značky Repossi na Place Vendome v Paříži nebo vstupní část berlínského obchodního domu KADeWE. V současné době se designérka Sabine Marcelis zabývá také zpracováním perforovaného laminovaného kovu do podoby nábytku a dalších interiérových objektů. Její aktuální práce tak navazuje na její předešlé materiálové experimenty se sklem i pryskyřicí.
Pryskyřice se ale nevzdává. V roce 2018 byla oslovena luxusní módní značkou Fendi, aby pro ni vytvořila speciální instalaci pro každoroční přehlídku Design Miami. Pod kurátorským vedením Marie Cristiny Didero vytvořila sérii architektonických objektů-fontán, které symbolicky vzdávaly hold městu Řím a historii značky Fendi. Fontány z pryskyřice zpracovala autorka jako miniaturní architektury, každou svým způsobem reagující na dané téma. Jestliže jedna byla zpracována do tvaru loga značky Fendi, druhá zase připomínala klasické arkády Palazzo della Civiltà Italiana, slavného „mussoliniovské“ stavby v Římě, kde má Fendi aktuálně své sídlo.
Designérka z Rotterdamu spolupracuje i s dalšími renomovanými módními značkami. Pro butiky značky Céline vytvořila prosté minimalistické krychle z různě barevných pryskyřic. Univerzální interiérové objekty na vystavení produktů se staly v posledních letech charakteristickým elementem butiků této francouzské značky po celém světě. Podobně pracovala i pro jiný pařížský label, společnost Isabel Marant. Pryskyřicové moduly si zahrály i v nedávné kampani této značky.
Celý odborný svět pak netrpělivě očekával, když Sabine Marcelis představila svůj první design židle, typologie, na které se často ukáží opravdové schopnosti tvůrce. Kurátorka Matylda Krzykowski totiž přizvala designérku do své koncepční výstavy Room With Its Own Rules v newyorské galerii Chamber. Marcelis vystavila židli Equals vycházející z jejích geometrických pryskyřicových modulů. Tentokrát spojila tento materiál s kovovým plechem ohnutým do podoby sedáku a opěráku, který protíná leskle růžovou kostku pryskyřice. Oslava emocionálního minimalismu se stala nejdiskutovanějším kusem výstavy a novou vzrušující kapitolou pro svou autorku, která svými originálními projekty stimuluje naše současné estetické vnímání.
Na konci loňského roku byla Sabine Marcelis oslovena vedením barcelonského pavilonu od architekta Ludwiga Miese van der Roheho, aby na krátký čas kreativně pojala jeho prostory. V rámci instalace No Fear of Glass vystavila ve spolupráci s galerií Side v prostorách této ikonické modernistické stavby několik abstraktních sochařských objektů z ohýbaného skla, travertinu a chromu a současným způsobem tak dotvořila Miesův minimalismus, který zároveň rozbila výraznou současnou barevností. A dost možná jí i tato instalace vynesla ocenění designérka roku podle renomovaného časopisu Wallpaper. Svůj úspěch nakonec zpečetila také v osobní rovině. Před několika týdny se jí narodil první potomek. Gratulujeme!
Text: Adam Štěch
Foto: Archiv Sabine Marcelis
