I v přemíře negativních událostí lze najít světlé body. Přinášíme vám celkem pět zásadních informací ze světa architektury, které se dívají na stávající situaci jako na příležitost ke zlepšení a poučení.
Architektura a stavebnictví jsou oblastí s menší mírou rizika
Podle agentury Moody´s patří obě odvětví mezi obory, které jsou z hlediska zranitelnosti následky pandemie Covid – 19 vnímány jako méně rizikové. Už krize, která naplno vypukla před 12 lety se ukázalo, že jakožto dlouhodobě plánovatelné a zadávané zakázky má stavebnictví větší setrvačnost. Navíc potřeba bydlet, stavět a žít se nezmenší – kupříkladu stávající podstav v počtu dostupných bytů ve velkých městech může fungovat jako motor výstavby i v době „povirové“. Pokud jde o zásahy do infrastruktury – už teď je patrné, že se zklidnění dopravy způsobené karanténou na mnoha místech využívá i pro ad-hoc opravy a rekonstrukce exponovaných míst, které by jinak způsobily dopravní kolaps.
Budeme stavět lepší města?
Skutečnost, že městská hromadná doprava patří v oblasti možného šíření virové infekce mezi riziková místa, se jeví jako zřejmá – i když až doposud nebyl v České republice prokázaný žádný případ nákazy právě z prostředku městské veřejné dopravy. Jelikož už dnes jsou města v oblasti individuální automobilové dopravy na hrany své kapacity, otevírá se velká příležitost k lepšímu plánování dostupnosti městských služeb, veřejného života či zaměstnání pomocí individuální dopravy bez motoru – ať už typicky na kolech či pěšky. Pro městské plánovače to znamená nejen vyšší podporu výstavby mnohdy vysmívaných cyklostezek, ale i zásadnější změnu při přípravě územních plánů. Koncentrace jedné funkce (bydlení, práce, služby) na jednom území se už v minulosti ukázala jako nefunkční – teď nastal čas se zamyslet, jestli stávající myšlení ještě více neorientovat na posílení multifunkčnosti a do jisté míry i soběstačnosti jednotlivých čtvrtí. Dalším prvkem je lepší využití „třetího rozměru dopravy“, po kterém třeba již několik let intenzivně volá Tomáš Ctibor ze společnosti 4ct. Stav nouze ukázal, jak je pro funkčnost společnosti v době karantény důležitá síť dopravců a doručovatelů. Začneme proto konečně pro doručování používat drony?
Foto: CIIRC ČVUT
Budeme stavět lepší města!
Tak, jak krize bankovního sektoru přiměla před 10 lety jednotlivé země k vytvoření lepších pojistných mechanismů v oblasti ekonomického „zdraví“ finančních institucí, podobný postup nás čeká i v oblasti skutečné zdravotní infrastruktury: „Veřejné zdraví v nejlepším případě funguje jako operační systém společnosti, který dlouhodobě zmírňuje hrozby. Není to lákavá téma, nepřitahuje pozornost politiků. Věřím však, že z této pandemie se poučíme a toto téma se ve všech aspektech přetaví do lepší veřejné infrastruktury a politik,“ říká urbanistka a moderátorka Metropolitního institutu Bratislavy Milota Sidorová. „V městech zemí post-korony si jistě představuji robustní zdravotní infrastrukturu, která bude dostupná širokým skupinám obyvatelstva.“ (Pokud vás zajímá, jak konkrétně by mohla a měla taková architektura vypadat, nalaďte si na Facebook CAMPu přednášku Architektura, urbanismus a zdraví profesora Cor Wagenaara z nizozemské univerzity v Groningenu a Technické univerzity Delft, jenž je spoluautorem nedávno vydané publikace Hospitals: A Design Manual, která popisuje zásadní vývoj nemocnic v posledních letech.)
Vlastní zdravotnická zařízení jsou pouze odpovědí na vzniklou situaci. Proto by se v rámci plánování nemělo zapomínat ani na prevenci: „Jako součást této infrastruktury proto počítám i dostupnější a zelené, veřejné prostory, parky, řeky a další vodní elementy, které, jak dnes vidíme, se ukazují naprosto esenciální pro zvládnutí nesmírného mentálního tlaku z karantény, a navíc dovolují lidem budovat potřebnou imunitu,“ říká urbanistka.
Foto: Aleš Jungmann
Dveře otevřené inovacím
Zejména v architektuře veřejných budov posílí tendence pro inovace nejen v oblasti zdraví. Ať už jde o podporu technologií řízeného větrání s filtrací nežádoucích částic, příklon k sálavému vytápění, které nevíří prach, či v exteriéru fasád opatřených samočisticími omítkami využívajícími nanotechnologie, které nejen, že udržují v čistotě vlastní fasádu, ale přispívají i ke zlepšování okolního vzduchu. Otevírá se větší prostor pro budovy se zelenými fasádami či střechami – obecná vůle přispět k veřejnému zdraví (a v globálním pohledu klimatu jako takovému), který dnes deklarují jen někteří investoři, se stane žádoucím předpokladem a v širším horizontu dokonce podmínkou pro výstavbu. Dalším aspektem jsou již zmíněné „zdravé budovy“ – dá se očekávat větší příklon k materiálům s antibakteriálním, či lépe udržovatelným povrchem (mosaz, měď). Samostatnou kapitolou jsou další funkční materiály pro lepší prostředí, kupříkladu omítky se schopností aktivně čistit vzduch pomocí zdraví prospěšných vzdušných iontů.
Foto: Project Interiors
Nový stavební zákon
Zeptáte-li se kteréhokoli architekta či developera na dlouhodobě největší překážku rozvoje stavebnictví v České republice, odpověď bude v 90% stejná: složité a zdlouhavé povolování. Stav nouze a celorepubliková karanténa sice ovlivňuje i chod Parlamentu ČR, každopádně přípravy nového zákona, který by měl situaci pohnout razantně kupředu, pokračují s nezměněnou intenzitou. Věřme, že se vše podaří dotáhnout tak, abychom v „době povirové“ mohli konečně navrhovat a stavět bez zbytečných klacků pod nohama a společně tak vrátit hospodářství na úroveň, kdy v našich končinách řádila leda běžná chřipka.
