Budoucnost jednoho z největších pražských brownfieldů je předmětem diskusí již desítky let. Nyní má Praha konečně realistický plán, jak toto 110 hektarové území proměnit v plnohodnotnou čtvrť.
Kompletní návrh územní studie, který bude zveřejněn v červenci, vykresluje novou podobu území Bubny-Zátory, do které by se mohlo vejít až 25.000 obyvatel. Po veřejném projednání a schválení bude studie sloužit jako podklad změny územního plánu. Stavět se může začít do pěti let.
Území dnešního brownfieldu Bubny-Zátory je již desítky let předmětem úvah mnoha urbanistů. Už v 80. letech 20. století byly vytvořeny první plány na začlenění tohoto 110 hektarového území do organismu Prahy. Následovalo několik studií a plánů, které ovšem nikdy nedospěly do realizace. Vzniklé plány ovšem pojímaly toto významné území optikou minulé doby. V plánech urbanistů se kladl příliš velký důraz na administrativní funkce, ikonické věžové domy a složitá dopravní řešení. Nad plány nikdy nepanovala shoda a proto Bubny-Zátory i nadále zůstávaly jizvou Prahy.
Od roku 1999 je na celé ploše tohoto území v platném územním plánu stavební uzávěra. To znamená, že dokud tato uzávěra nebude odstraněna, není možné na území stavět. Až v posledních několika letech začaly vznikat úvahy o revitalizaci brownfieldu tak, aby mohlo dojít k vytvoření opravdu plnohodnotné čtvrti, kde se dobře pracuje, odpočívá, pohybuje a zejména bydlí. Hlavní město spolu s Institutem plánování a rozvoje (IPR) proto v únoru 2018 vytvořilo zadání územní studie, které přemýšlí o tomto území jako o příležitosti vytvořit svébytnou novou čtvrť, která přirozeně naváže na své okolí.
„V zadání územní studie je kladen důraz hlavně na kvalitu života Pražanů. V nové čtvrti proto nebudou chybět školy, školky, kultura, kvalitní parky a pohodlné ulice. Těší mě, že se usilovně pracuje na oživení takto důležité části města,“ vysvětluje 1. náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček.
Bydlení
Čtvrť by měla nově propojit Letnou a Holešovice a zajistit domov až pro 25 000 obyvatel. To je zhruba 230 obyvatel na hektar, což se blíží hustotě obyvatel na Vinohradech. Hlavní rezidenční částí bude jižní polovina území s výškovou hladinou přibližně 6-8 podlaží. Podobný počet podlaží mají například části Smíchova nebo Vinohrad z počátku 20. století.
„Máme skvělou příležitost vytvořit funkční čtvrť, která reaguje na aktuální potřeby města – zejména nedostatek bydlení. Bydlení by proto mělo tvořit alespoň 60 %, což se nám podařilo propsat do zadání studie,“ dodává Hlaváček a dále upozorňuje, že si na novou čtvrť budeme ještě nějakou dobu muset počkat: „Je potřeba zdůraznit, že máme teprve návrh územní studie, který jde do veřejného projednání. Je to podobné, jako když se zpracovává územní plán. Nejdříve se vytvoří návrh, který se projedná s městskou částí, s veřejností a odborníky, aby se odladily případné chyby a nepřesnosti, nebo aby se vyřešily vztahy mezi vlastníky a městem. Odhaduji, že finální územní studie může být hotová zhruba na konci roku.“
Administrativa
V severní části území vznikne mix administrativních budov a obytného území. Odhaduje se, že severní část pojme přes 10 tisíc pracovníků. Administrativní budovy budou mít dle územní studie základní hladinu podobnou, jako jižní část, tedy 6-8 podlaží. V některých bodech může hladina věží dosáhnout až 18-21 podlaží. Pokud by měla v Praze vzniknout tzv. Vládní čtvrť, bylo by vhodné, aby vznikla právě zde – blízko centru města, na vlaku, metru, tramvaji i blízko městského okruhu. Oproti Letňanům by tak město mohlo využít kupní síly tisíců úředníků, kteří by v Letňanech neměli přes oběd nebo po práci kam zajít. Místo je ale vhodné i pro umístění městské správy stejně jako v blocích na jihu u stanice metra Vltavská a Nádraží Bubny.
Parky a zeleň
Ve středu území vznikne centrální park o rozloze 6 hektarů. Park má být srdcem území a novou tváří Holešovic. Úloha parku by měla být multifunkční a měl by tak nabízet Pražanům možnosti různých sportovních a rekreačních aktivit. Park by také měl poskytnout zelené propojení břehů Vltavy na jihu, nové čtvrti, Výstaviště a Stromovky. Ulice lemované stromořadím, lokální zasakování všude, kde to bude možné a také zelené střechy budov patří mezi další prvky adaptace na klimatickou změnu, se kterými územní studie počítá.
„Bubny jsou nejdůležitější brownfield v metropoli a lidé z Prahy 7, kteří mají na starosti rozvoj, strávili prací na tomto tématu mnoho hodin. Velký a moderní park bude zásadním místem společného setkávání a jsme rádi, že studie v něm počítá s umístěním ploch a aktivit pro všechny generace,“ říká Jan Čižinský, starosta Prahy 7.
Doprava
Nová čtvrť bude skvěle obsloužena různými druhy dopravy. Bubny-Zátory jsou výborně napojeny metrem, vlaky, tramvajemi a do budoucna i páteřními pěšími a cyklistickými osami. Poblíž také vede městský okruh. V přípravě je také první část rychlodráhy na letiště. Územní studie zatím nedefinuje detailní dopravní řešení, které se bude navrhovat s jednotlivými projekty bloků a ulic. Celkové dopravní zatížení odpovídá dopravnímu modelu Metropolitního plánu. Do konce léta by pak měl být hotov detailní dopravní model pro územní studii.
„Na prvním místě jsou chodci, MHD a cyklodoprava. Důležitou složkou dopravy je také vhodný mix bydlení, služeb a práce. To znamená, že pokud budou moci obyvatelé v nové čtvrti nejen bydlet, ale i nakupovat, pracovat a bavit se, sníží se tak počet cest po městě autem a MHD. Takto si představujeme čtvrti budoucnosti – všechno hezky po ruce,“ vysvětluje Adam Scheinherr, radní pro dopravu hl. m. Prahy. „Nicméně nás ještě čeká spousta práce, abychom dosáhli kýžených výsledků,“ dodává Scheinherr.
V okolí se také plánují nové mosty a pěší lávky, tramvajová trať a revitalizace železniční trati Praha – Kladno, jehož součástí je i zmíněná trať na letiště. Rozvoj nové infrastruktury je koncipován tak, aby měl pozitivní vliv i na existující čtvrti. Nové propojení a služby by naopak měly pomoci odlehčit i přetíženému centru.
Kultura
„V území nemizí ani historická paměť, z nádraží Bubny byly během druhé světové války vypravovány transporty s desetitisíci židovskými obyvateli z Prahy do ghett, koncentračních a vyhlazovacích táborů. Po druhé světové válce odtud při odsunu odjížděli pražští Němci. V původní nádražní budově tohoto stigmatizovaného místa vzniká nyní za přispění hlavního města Prahy Památník ticha s moderně pojatou expozicí připomínající složité dějiny dvacátého století, ale také prostorem pro diskusi a kritickou reflexi nedávné minulosti,“ zmiňuje Lenka Burgerová, místostarostka Prahy 7. Podoba Památníku ticha byla nedávno představena veřejnosti a k samotné realizaci památníku by mělo dojít v roce 2021.
V nové čtvrti by měl také vzniknout koncertní sál. Návrh územní studie ho vnímá jako samostatný projekt v jižní části území – okolí zastávky metra Vltavská. Na podobu sálu bude vypsána samostatná architektonická soutěž s mezinárodní účastí, pro kterou se již v současnosti připravují podklady. Samotná soutěž by měla být vyhlášena v druhé polovině 2020.
„Bubny a Zátory řeší Praha už téměř 30 let. Je to dlouhá doba, ale není neobvyklá. Například londýnské nádraží King´s Cross, celosvětově uznávaný úspěšný příklad revitalizace brownfieldu, se připravoval na transformaci od počátku 90. let a dokončení je plánováno na rok 2020. Přitom King’s Cross má „pouhých“ 27 hektarů, což je 4x menší plocha než naše Bubny,“ uzavírá Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha. Kompletní návrh územní studie bude zveřejněn v červenci, po zveřejnění bude následovat veřejné projednání návrhu. Nová čtvrť by měla začít vznikat v roce 2024.
