Společnost Lesy ČR se může pochlubit další dřevostavbou – administrativní budovou Lesní správy v Hořicích v Podkrkonoší, kde od letošního srpna lesníci sídlí. Podnik se svými stavebními počiny snaží upozornit na dřevo jako na jedinečnou obnovitelnou surovinu.
Stejně jako v případě Krajského ředitelství Lesů ČR v Dobré Vodě u Českých Budějovic si pro spolupráci vybrali architektonický ateliér Break Point v čele s Ing. arch. Tomášem Veselým. Rozhodnutí státního podniku Lesy ČR podporovat stavění ze dřeva a být dobrým příkladem pro ostatní považuji za velmi ctnostné předsevzetí, které se daří naplňovat díky Programu 2020 – zajištění cílů veřejného zájmu u Lesů České republiky (LČR). Je potěšitelné, že se kromě ekologických a snad i morálních hodnot nezapomnělo ani na architekturu.
V několika posledních letech je mezi architekty, projektanty, ochránci a úředníky velice diskutované téma navrhování ve významných krajinných oblastech. Téma je to velmi složité, protože každý ze zmíněných nahlíží na krajinu z jiného úhlu své profese. Dohodnout se tak na společných hodnotách, které chceme chránit a podporovat, je proto téměř nadlidský úkol. Diskuse o tom, jak v těchto územích stavět, jsou často velmi ostré. Kenneth Frampton, kritický historik moderní architektury, diagnostikoval situaci: „Za zcela chaotickou dezintegraci prostředí nesou společnou odpovědnost především realitní společnosti a stavební průmysl, podporovaný bankami, byrokracií a naší plánovanou politikou laissez-faire.“ Přesto, vlivem hospodářské situace, vzniká řada kvalitních staveb, například Lesní správa v Hořicích, které stojí za to ukazovat a dávat příkladem. Je dobré, že takový podnik jako Lesy ČR se rozhodl jít při výstavbě cestou užívání tradičních materiálů použitých soudobým přístupem a dnešními technologiemi.
Odraz sebe samých
Našlo by se jen málo příhodnějších institucí, které nám mohou ukazovat, jak stavět s ohledem na krajinu, než právě Lesy České republiky. LČR byly založeny současně se vznikem Zákona o ochraně přírody a krajiny v roce 1992. Jsou největším správcem chráněných území a nejdůležitějším partnerem orgánů ochrany přírody v České republice. A k údivu mnohých staví vlastní objekty s plochými střechami a velkorysým prosklením a s absencí historizujících prvků. Řeč není pouze o lesní správě v Hořicích, ale také o té v Chocni a v Kraslicích, o Krajském ředitelství v Českých Budějovicích, o vítězném projektu soutěže o největší dřevostavbu u nás – samotném sídle LČR od ateliéru Chybik + Krystof. Ve všech případech soudobé zacházení se dřevem předává informaci nejen o ideovém smýšlení podniku, ale i o celkovém kulturním, společenském či estetickém kontextu dnešní doby.
Lesní správa v Hořicích
Původně se lesní správa nacházela v hořickém zámku, odkud se po 71 letech odstěhovala do nové dřevostavby, dále od městského centra, blíže k přírodě. Pozemek pro výstavbu vybral sám investor a zároveň uživatel, lesní správce Ing. Jiří Dunda, který ho částečně směnil za pozemek Lesů ČR na Nemojově, byl tedy pro investora výhodný jak svou polohou, tak i finančně.
Stavební parcela je situována v blízkosti vrchu Gothard s barokním kostelíkem sv. Gotharda z druhé poloviny 17. století. Silný krajinný kontext zde tvoří také hřbitov v parku s mnoha barokními sochami a velkým množstvím kamenných soch, vzniklých při zde pořádaných kamenických sympoziích. Úkolem architektů bylo nekonkurovat tomuto vrchu v dálkových pohledech z protilehlého Mohejlíku a navrhnout stavbu, která se zde bude ztrácet v krajině. Architekt Tomáš Veselý přišel s návrhem jednoduché hmoty s plochou extenzivní střechou a se suterénem polozapuštěným do svahu. Z tvarové kompozice vystupuje pouze příčná vstupní hala s jednací místností s velkým oknem do okolní krajiny, která je směrem k jihu vykonzolována o 3 metry.
Fasády objektu jsou pojednány latěmi tří šířek, snad ze sibiřského modřínu. Pochybnosti jsou zde namístě, protože během stavby vznikly kvůli kroucení dřeva pochybnosti o jeho původu, který se nakonec nepodařil prokázat ani přes konzultace s Výzkumným a vývojovým ústavem dřevařským. Původně se mělo jednat o neošetřené dřevo, což by se vzhledem k přiblížení přirozeného lesa patrně jevilo vhodnější, ale nakonec jsou latě ošetřeny bezbarvým nátěrem, aby nedocházelo k předčasnému stárnutí materiálu. Vystupující hmota zasedací místnosti a vstupní haly je obložena tmavým hliníkovým šindelem nakoso – na první pohled vyvolávajícím asociaci s lesní šiškou.
Interiéry jsou velmi světlé díky použití javorových prken v kombinaci s bílou výmalbou. Problematickým z hlediska hodnocení komplexnosti realizace se jeví fakt, že se autorům nepodařilo investora přesvědčit o zpracování projektu interiéru, a tak vnitřní vybavení již pokulhává za jinak kvalitně odvedenou prací. Jak už to bývá, stačilo opravdu málo a výsledek mohl být ještě o kus lepší. Mírné zklamání přebije druhý fakt, že v návrhu není dřevo použito pouze jako konstrukční materiál, ale také jako designový pohledový prvek. Pomocí promyšleného architektonického návrhu je tak všem návštěvníkům předávána bezprostřední smyslová zkušenost se dřevem, zejména ve vizuální, hmatové, ale i čichové rovině, díky které se můžeme zasnít do vlahého lesa a ocenit naplno kvality přírodního materiálu.
Lesní správa v kontextu autorovy tvorby
Ve tvorbě ateliéru Break Point je objekt Lesů ČR v Hořicích druhou velkou dřevostavbou. Tou první bylo Krajské ředitelství v Dobré Vodě u Českých Budějovic, dokončené v roce 2015, které je založeno na obdobném principu – jednoduchá hmota a jedno výrazné prosklení. Že v ateliéru pracují rádi se dřevem, je vidět i na dřevostavbě Francouzské školy v Praze z roku 2005, kde jde o jednopodlažní pavilon s výrazným prosklením učeben.
Spolupráce s LČR odstartovala ještě další autorovu činnost, a sice pořádání architektonických soutěží. Když v roce 2016 přišla řeč na Nové administrativní centrum Lesů České republiky v Hradci Králové, architekt Tomáš Veselý se zachoval velmi zodpovědně a doporučil klientovi, aby na takto významnou zakázku vyhlásil mezinárodní architektonickou soutěž, kterou nakonec sám vedl jako sekretář soutěže.
Text: Ing. arch. Michaela Mrázová
