Původní objekt z roku 1997 téměř zoufale potřeboval celkovou modernizaci a zvětšení objemu, aby špička české reprezentace nemusela trénovat na chodbách a v kancelářích. Ministerstvo obrany, v roli investora, zveřejnilo na tendermarketu výběrové řízení na zpracování studie proveditelnosti v rámci ověření možnosti zvětšení stávající loděnice ASC Dukla. Na základě nejnižší nabídky byla navázána spolupráce s ateliérem M1 architekti. Bylo štěstí, že Pavel Joba s kolegy z ateliéru přistoupili k zakázce s láskou ke sportu a s touhou udělat pro naše sportovce něco špičkového.
Víc než loděnice
Loděnice obecně slouží pro skladování a údržbu sportovních lodí. Pokud bychom si chtěli představit archetyp loděnice, pravděpodobně by se nám vybavila dřevěná bouda z období Sokola. Ani v případě loděnice ASC Dukla se nejedná o žádnou elitní tvorbu, ovšem plní celou řadu funkcí a po rekonstrukci stoprocentně koresponduje s faktem, že zde trénují členové sportovního oddílu, kteří jsou jádrem reprezentace ČR, medailisté z olympiád a mistrovství světa a Evropy. Samotná loděnice je v přímém napojení na řeku, oddělena pouze legendárními svinovacími roletami Červenka a pár metry trávníku. Stavba poskytuje mimo jiné i prostory šaten, sušáren, prádelnu, regenerační zónu, jídelnu, společenskou místnost, odpočinkové místnosti, posilovnu, trenažérovnu a kanceláře. Budova je ryze funkční, jednoduchá, navržená přímo pro potřeby nejlepších veslařů a kanoistů. Dalo by se jí přezdívat továrna na medaile.
Neplánované výdaje
Původní představy investora byly skromnější. Zjednodušeně se uvažovalo, že se stávající střecha s falešnou mansardou zvedne o jedno podlaží, a tím se vyřeší nejpalčivější problém – nedostatek tréninkových prostorů. Záměru odpovídal plánovaný rozpočet 26 milionu korun. Vzájemnou spoluprací architektů, odhodlaného uživatele a vstřícného investora byla rekonstrukce nakonec provedena komplexně, a ne jako rychlé dočasné řešení. Náklady na stavbu tedy vzrostly nejprve na 42 milionu, následně byly navýšeny na konečných 63 milionu korun.
Na okraj
Armáda ČR plánuje i nové centrum moderního pětiboje a novou halu pro technické atletické disciplíny. Výzvy a výsledky výběrových řízení jsou, stejně jako v případě loděnice, v režii Agentury hospodaření s nemovitým majetkem, která je v roli investora. Je zřejmé, že armáda zde není od toho, aby udávala tempo a směr české architektuře, ale jde jí především o funkčnost objektů. V případě takto významných staveb by bylo ovšem více než vhodné, aby se tyto zájmy skloubily a návrhy byly vybrány na základě architektonické soutěže. Fakt, že loděnice je zdařilé dílo, není zárukou toho, že tak dopadnou i další, přímo zadané zakázky.
Rekonstrukce
Z původní budovy výrazově moc nezbylo. Stavba byla odstrojena od koberců až na holý skelet. Jedinou asociací na původní stavbu je balkon a dvě venkovní schodiště. Nad původní skelet vystavěli další dvě patra tvořená čistou ocelovou příhradovou konstrukcí, která formuje strmý sklon sedlové střechy a zvyšuje původní objekt o 3,6 m v místě římsy a o 6,75 m v hřebeni. Městský úřad Prahy 5 původně nevnímal zvýšení budovy pozitivně, ale nakonec navýšení objektu o 1 podlaží výjimečně připustil, za podmínky, že přinese jeho celkové architektonické zkvalitnění. Příhradová konstrukce se v posilovně využívá také jako hrazda na TRX. Vysoká světlá výška v tréninkových prostorách zajišťuje sportovcům dostatek vzduchu a okna ve střešní rovině vytvářejí komínový efekt pro rychlou výměnu vzduchu. Nové dispozice jsou přeorganizovány tak, aby na sebe jednotlivé provozy lépe navazovaly, což velmi zvýšilo uživatelský komfort budovy.
Blbuvzdorné
Šéftrenér Armádního sportovního oddílu Dukla kanoistiky Petr Náprstek formuloval požadavky ze strany uživatele tak, že stavba musí být funkční, jednoduchá, nemá evokovat domácí útulno a má být „blbuvzdorná“. Tomu odpovídají použité materiály jak v exteriéru, tak v interiéru budovy. Fasádní plášť tvoří vlnitý plech. Vnitřní povrchy stěn jsou opatřeny omyvatelným barevným nátěrem. Na podlahy je použita stěrka pro průmyslové podlahy. Z akustických důvodů je v novém podkroví na stěnách dřevěný obklad. Ostatní konstrukce jsou ze sádrokartonu, aby původní stavbu příliš nezatěžovaly. Dveře jsou utilitární plechové. V rámci stavby byl architekty vybrán i nábytek – plechové skříňky, vojenské palandy, světla dle vlastního návrhu a atypické trubkové topení. Nenajdete zde nic navíc. Sportovci sem přijdou, potrénují a zase odejdou. Stavba splňuje slib, že bude uživatelsky srozumitelná a bude zajištěna její snadná údržba.
Žlutý trikot
Autorům šlo o vytvoření jasné a zapamatovatelné sportovní stavby v těsném kontaktu s Vltavou. Nový lapidární tvar je štíhlejší a raketový. Odráží se v něm rychlost a minimalismus závodních veslic a skifů. Nepřehlédnutelný žlutý plech poukazuje na kontext stavby, barvitou periferii Smíchova, ohrady z vlnitého plechu, sklady, hausbóty, autodílny, lihovar. Žlutá barva je, společně s bordovou, kmenovou barvou týmu ASC Dukla. Svěží žlutá loděnice vytváří pozitivní prostředí, kde jiskří energie a síla.
Sportovce barva motivuje, provokuje je k lepším výkonům a připomíná jim zlatavé odlesky, pro které všichni dřou. Ovšem vytvořit zajímavou, až šokující fasádu nebylo hlavním cílem architektů. Jedná se spíše o druhotný efekt nadšení z takové zajímavé zakázky. Architekti chtěli upozornit na to, že naši sportovci v tomto sportu získávají cenné medaile a že zde trénují takové hvězdy, jako Ondřej Synek, Josef Dostál, Martin Fuksa a spol. Proto to nenechali natřít šedou nebo khaki.
Uživatelé si stěžovali na hejna mušek a pavouků, která se tvořila ve vlhku pod původními balkony. Už tehdy museli do všech oken nainstalovat ochranné sítě. Otázkou je, jak na hmyz v letních měsících zapůsobí použitá žlutá.
V mnoha sportech je žlutá barva těch nejlepších. Při Tour de France se do žlutého trikotu obléká vítěz průběžné klasifikace etapového závodu, při Světovém poháru v biatlonu a při Tour de Ski patří žluté číslo vedoucímu závodníkovi aktuálního pořadí. Přála bych našim veslařům, aby symbolické navlečení žlutého trikotu jejich základně předznamenalo mnoho šťastných momentů, které je čekají v dalších sezonách.
Autorka: Ing. arch. Michaela Mrázová
