Marek Jan Štěpán patří mezi nejvýraznější tvůrce i znalce sakrální architektury u nás. Jeho aktuální realizace v Brně-Lesné ale vyvolala mnoho diskusí ještě před svým dokončením. Vyrostl v Brně nový Pantheon?
Stavba je výsledkem mnohaletého úsilí farního společenství, kterému chyběl důstojný prostor pro mše. Jeho podoba vzešla ze soutěže, jíž se zúčastnilo 36 ateliérů.
Pozemek určený k výstavbě je mírně svažitý a má obdélníkový tvar. V jeho východní části stojí přízemní, podsklepená budova duchovního centra obdélného půdorysu. Na západní části pozemku je proveden srovnaný násep z doby výstavby stávající budovy na přelomu tisíciletí. Západní hrana pozemku má strmější svahování směrem k trase tramvaje. Příjezd na pozemek je z ulice Nezvalova.
Kostel je postaven na půdorysu kruhu, jenž je odvěkým symbolem nebe a věčnosti (čtverec oproti tomu odkazuje na zemi a pomíjivost). Nebe se zpětně odráží ve velikém barevném pásovém okně, které obepíná pod střechou kostel. Dá se tak říci, že se kruh vznáší nad Lesnou a v přenesené duchovní rovině se tak nad Lesnou „vznáší nebe“.
Urbanistické řešení
Místo stavby kostela leží v jádrové oblasti sídliště Brno-Lesná. Toto sídliště je známo svými urbanistickými i architektonickými kvalitami a vybrané místo podpořil autor tohoto sídliště arch. František Zounek. Zástavbu zde tvoří vysoké obytné panelové domy, převážně lineární.
Kostel zde nemůže konkurovat okolním stavbám panelových domů svou velikostí. Proto je výrazově jednoduchý a čitelný. Velké je jeho měřítko, tím se vymyká okolním bytovým blokům a vytváří dominantu jiné úrovně. Jednoduchá je jeho geometrie, tak aby byl pro návštěvníka čitelný.
Urbanistické řešení vychází jak z danosti nejbližšího okolí (již stojící budovy duchovního centra), tak z charakteru širšího kontextu (jednoduchých linií a logiky sídliště Lesná). Na daném pozemku je vytýčeno obdélné plato vyrůstající z terénu, jednoznačně oddělené od okolí výškou – vnímané jako sakrální okrsek. To explicitně vymezuje jak nástupní a rozptylový prostor kostela, tak psychologicky jasné území vnímatelné jako součást společenství věřících.
Na tomto platu jsou tři základní hmoty – kostel, věž a stávající duchovní centrum. Stávající centrum a věž jsou pravoúhlé, tedy v souladu s okolním sídlištěm, kostel je kruhový a jeho geometrie je posunuta směrem od profánního k sakrálnímu, symbolizujícímu jeho odlišnost a posvátnost. V tomto místě se tak stýkají dvě odlišné geometrie – racionální geometrie sídliště a emočně výrazná geometrie sakrální stavby.
Hmoty kostela a věže mají svůj urbanistický význam. Věž je dominantou, k níž směřuje pohledová osa a nástup od parkoviště, kostel a vstup do něj je potom jasným dominantním místem na vlastním vyvýšeném platu. Mezi kostelem a stávajícím střediskem vzniká intimní prostor atria s hájem. Nástupní plato je vyzdviženo nad okolní terén tak, že umožňuje plný kontakt diváka z plata ven, vytváří však fyzickou zábranu v opačném směru. Přístup na něj je možný ze dvou míst – směrem od parkoviště bezbariérově a přímo v ose nástupu do kostela schodištěm. Tato přístupová místa jsou opatřena brankami. Mimoto je plato samozřejmě propojeno se stávajícím duchovním centrem.
Podél cesty je vysázena zeleň rytmizující přístup vrcholící pohledovou dominantou ve věži. Částečně odcloňuje od okolí, chrání nástupní prostor a vnáší do něj menší měřítko. Plocha mezi kostelem, věží a stávajícím duchovním centrem je doplněna o symbolický háj v pravidelném geometrickém rastru, sloužící k dotvoření intimní atmosféry a symbolicky znázorňující zahradu na Olivetské hoře. Přírodní prvek se tak svou proměnlivostí v čase stává záměrným vyvažujícím protikladem pevné a neměnné stavební substance.
Architektonické a provozní řešení
Velikost kostela není taková, aby byla hmotově dominantní vůči okolním panelovým domům. Proto je nutné vyjádřit jeho význam a sakralitu měřítkem a tvarem. Z tohoto důvodu byl pro půdorys zvolen kruh a na něm vystavěna válcová hmota – je odlišitelná od okolní liniové zástavby. Tento tvar je dostatečně silný i ve svém ne zcela velkém objemu. Velikost kostela byla několikrát ověřována a upravována na modelech.
Hlavní vstup do kostela je z nástupního plata v ose liturgického prostoru, boční vstup skrz spojovací krček. Po boku hlavního vstupu je schodiště na kůry přístupné z hlavní lodi. Hlavní loď má kruhový půdorys. Po boku vstupu jsou zpovědní místnosti.
Odděleně stojící trojúhelná věž je dominantou, k níž směřují pohledy z blízkého okolí, byť i ta se svými 31 metry není vyšší než přiléhající panelový dům. V kubické lucerně věže je umístěna zvonohra, která bude vhodně zvolenou melodií vytvářet pohodovou atmosféru v samotném okolí kostela, samozřejmě ve shodě s hlukovými normami. Na vrcholu věže bude také vyhlídka na město přístupná široké veřejnosti.
Duchovní centrum P. Martina Středy a blahoslavené Restituty Kafkové slouží ke společenským účelům – i pro širokou veřejnost. Mezi kostelem a stávajícím centrem je spojovací krček, ve kterém jsou umístěny sakristie pro kněží a ministranty, úklidová místnost, WC a schody do suterénu.
V suterénu pod kostelem, platem i stávajícím centrem se nachází 22 nových stání, celkově se v prostorách podzemního parkoviště nachází 38 parkovacích stání pro osobní automobily. V suterénu jsou dále umístěny tři byty, archiv a technická místnosti.
Liturgické a symbolické řešení
Tvar kruhu pro kostel je zvolen i z dalších důvodů, kruh je tvarem plnosti, je tečkou v prostoru sídliště, je jeho duchovním úběžníkem, jako místo zastavení, spočinutí či usebrání. Kruh je zároveň blízký současné liturgii v kostele, která je obrazem společenství apoštolů s Ježíšem kolem stolu při Poslední večeři. Svou formou tak předjímá vnitřní ztišení člověka, který do něj vstupuje.
Interiér kostela je jednoduchý, soustředěný a usebraný. Měkké a strohé křivky stavby vytvářejí odhmotněný vnitřní prostor tvarovaný světlem z horního kruhového okna. Cílem je nepřímé měkké denní osvětlení z jediného velikého okna, při němž nedochází ani k přesvětlení prostoru, ani netvoří kontrastní stíny. Na tomto 80 metrů dlouhém okně je ztvárněna duha jako symbol smlouvy Božího lidu s Hospodinem. Kruhovou duhu je možné opravdu vidět při pohledu shora z letadla letícího ve velké výšce. Světlo se zde stává prvkem, který naznačuje, že je něco za hranicí hmotné skutečnosti, našimi smysly hůře vnímatelné.
Liturgické uspořádání kostela vychází z obrazu společenství kolem obětního stolu. Kruhová loď má v excentrickém těžišti umístěn vyvýšený presbytář, v jeho těžišti obětní stůl. Soustředně kolem presbytáře jsou umístěny lavice pro lid, dále doplněny sedacím soklem po obvodu kostela. V zadní části nad vstupem je kůr pro varhany, po straně kůr pro lid a chór. Propojeny jsou schodištěm přístupným z lodi. Oba kůry jsou v takové poloze, aby měly kontakt mezi sebou navzájem i s liturgickým děním.
Presbytář je jako ostrov vyvýšen nad ostatní podlahou a vytýčen jako posvátné území. Kruhový presbytář je ze zadní strany lemován masivní lavicí, je zde umístěna v hlavní ose menza, po bocích ambon, sedes a kříž. Svatostánek je mírně vychýlen z osy po levé straně a na jeho místě je utvořena převýšená apsida s horním světlem, zdůrazňující vertikální osu. Je to jediné místo, kde zeď kostela je jakoby roztržena. V prostoru je dále umístěna schránka na křižmo a evangeliář. Liturgický mobiliář je z masivních materiálů, abstraktně symbolický, jasně vyjadřující duchovní obsah.
Po stranách lodi je umístěna křížová cesta ve čtrnácti drobných okenních otvorech. Je ztvárněna jako skleněná tavenice. Po stranách vstupu do kostela je na jedné straně prostor pro betlém a pro zpovědní místnosti.
Materiálové řešení
Materiál stavby navazuje na materiály používané na sídlišti. Stavba bude provedena z pohledového betonu v kombinaci s výraznými barvami a barevným prosklením. Kostel je na přání farníků ohleduplný k životnímu prostředí a bude spotřebovávat co nejméně energie. Proto bude pro jeho vytápění použito tepelné čerpadlo země-vzduch a uvažuje se se slunečními kolektory na střeše.
Suterénní spodní stavba je provedena jako bílá betonová vana, prostor pro parkování je proveden jako skelet, v místě pod kostelem přenášející kruhovou geometrii horní stavby kostela. Strop nad garážemi je pojízdný.
Kruhový objekt kostela má svislou nosnou konstrukci provedenou jako sendvič. Střecha kostela je asymetrická betonová kupole. Krytina je fóliová, při okraji přitížená kačírkem. Okna jsou s hliníkovými, místy skrytými rámy. Věž má nosnou konstrukci z pohledového betonu, je nezateplená. Stavba bude vhodně doplněna výsadbou zeleně.
Kostel blahoslavené Restituty v Brně
Místo: Nezvalova ulice, Brno-Lesná
Investor: Římskokatolická farnost Brno-Lesná
Autor: Marek Jan Štěpán / Ateliér Štěpán
Spolupráce: František Brychta, Vanda Štěpánová, Jan Vodička, Marin Kopecký
Generální dodavatel: Swietelsky stavební
Dodavatelé: Českomoravský beton, a. s.
Kapacita: 400 lidí
Rozměry objektů: celé plato 38,4 × 29,6 m, výška nad terénem 0 – 1,6 m, kostel – průměr 26 m, výška 16,3 m, věž – 3 × 6,2 m, výška 31 m, stávající objekt – cca 25,5 × 35,5 m, výška 9 m
Projekt: 1991 – 1993, 2013 – 2019
Realizace: 2020
Foto: Boys Play Nice
