ARCHITECT+ 59

Návrat do školních lavic jako téma zářijového vydání je víceméně obehraná deska, přesto jsme se do něj s vervou pustili. Zajímalo nás, jak se změnil pohled na školu jako instituci, na výuku a jak se tyto změny promítly do podoby současných škol a školek stavěných v České republice a na Slovensku.

Potěšitelné je, že jich není málo ‒ my jsme posbírali jen ty nejaktuálnější. Díky poměrně širokému vzorku tak můžete srovnávat, jak se ten který ateliér vyrovnal se zadáním, v čem se jednotlivé návrhy liší a v čem jsou si naopak podobné. Jedna realizace je ze Slovenska a jedna má, díky spolupráci dvou studií, francouzský esprit. Navíc přidáváme dvě rekonstrukce a dostavby, které dokazují, že kvalitní prostor pro výuku lze získat nikoli pouze stavbou na zelené louce. A rozhodně doporučujeme rozhovor se spoluautorem dvou realizací v aktuálním vydání, Jiřím Opočenským z ateliéru OVA.

A ještě jedna důležitá poznámka: nejen, že se u nás staví nové školy, ale spousta z nich vznikla na základě architektonické soutěže, což je z našeho pohledu opravdu skvělé. Takže než propukne další školní rok, věnujte pár chvil prohlížení nejzajímavějších příkladů této typologie. Nemyslíme si, že kvalitní školní architektura může ovlivnit případný výběr vzdělávací instituce pro vaše potomky, zde rozhoduje spíše místní příslušnost, nicméně jsme přesvědčený, že na podobu výchovného procesu působí prostředí s mimořádnou intenzitou. Pokud budou s kvalitou „školní“ architektury držet krok i pedagogové, nemáme o budoucnost školou povinné mládeže žádný strach.